Jaký je vývoj na trhu s hypotékami?

Jak bude možné financovat své bydlení? Jaké podmínky budou muset dodržovat poskytovatelé úvěrů na bydlení?

Na tyto a mnohé další otázky vám možná odpoví právě následující článek:

Česká národní banka by měla mít nově ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení.

Pokud Česká národní banka „doporučovala“ třeba podíl hypoték na 90 procent, ostatní banky obvykle souhlasily, přestože vlastně nemusely. To se nyní změní a při regulování hypoték dostanou centrální bankéři mnohem vyšší trumfy.

To se samozřejmě nelíbilo senátorům, kteří navrhují vložit do zákona o ČNB v mírnější podmínky pro banky při poskytování hypoték. Sněmovna však prosadila svou verzi, kterou silně podporovala i ministryně financí. Guvernér ČNB Jiří Rusnok se k problematice vyjádřil v tom smyslu, že senátní návrh ke kvalitě předlohy nepřispívá. Předlohu tak nyní dostane k podpisu prezident.

Novela v zákoně přináší centrální bance mimo jiné i pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na pořízení bydlení, které banky a také další poskytovatelé úvěrů budou nuceni dodržovat. Pokud svou povinnost poruší, budou se vystavovat hrozbě pokuty ve výši až 10 000 000 Kč. Tyto limity mají tedy působit zejména jako prevence systémového rizika. Guvernér Rusnok již dříve poukazoval na to, že úvěry na bydlení tvoří víc než polovinu poskytnutých úvěrů.

Předloha však bankám umožňuje, aby v každém čtvrtletí poskytly až 5% úvěrů z celkového objemu poskytnutých hypoték, které nebudou muset limity splňovat. Banka je však musí vždy adekvátně zdůvodnit. Senát prosazoval zvýšení tohoto limitu až na 7,5 %. Výjimka se má týkat hlavně žadatelů, u nichž je návratnost z pohledu banky dostatečně spolehlivě zajištěná. Ministryně financí Alena Schillerová varovala, že by to nejspíš mohlo vést ke snížení účinnosti regulace.

ČNB doposud ve svých doporučeních operovala s ukazateli sledujícími výši hypotéky k hodnotě zástavy (ukazatel LTV), výši příjmů žadatele k celkovému zadlužení (ukazatel DTI) a výši splátky (ukazatel DSTI). Tato doporučení však nejsou právně závazná. Díky novele v zákoně bude centrální banka moci stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, v kombinaci dvou ukazatelů nebo i všech tří ukazatelů. Nastavení této hranice bude závazné a ČNB bude mít možnost efektivního vymáhání dodržování těchto podmínek.

Bylo tak nasnadě, že porodní bolesti tohoto počinu se ještě vystupňují. Senát přišel s návrhem, aby bylo z předlohy vypuštěno ustanovení, které dává ČNB možnost založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu nebo v ní nabýt účast. Vláda se brání tím, že tato navrhovaná změna podle ní neznamená změnu právního stavu. Dosud se tato možnost opírala jen o obecně definované oprávnění k investiční činnosti, která má zabezpečit úkoly centrální banky. Podle vlády je vhodné toto pravidlo přímo vložit to zákona.

Projednávaná novela rozšiřuje také možnosti obchodování ČNB na finančních trzích. Bude moci obchodovat s více protistranami a s větším množstvím finančních nástrojů. Řada opozičních poslanců toto ale označovala za příliš rizikové a vyslovovala obavy, že by takto centrální banka mohla financovat provoz státu. To však ministryně Schillerová i ČNB striktně odmítají. Tuto možnost Sněmovna vložila do zákona ve stavu legislativní nouze už v průběhu minulého roku, ale omezila ji časově jen do konce roku 2021. Nyní má mít platnost trvalou.

Vedle bankovních institucí, spořitelních a úvěrních družstev se bude jednat třeba i o pojišťovny, penzijní společnosti a další institucionální investory. Podle Ministerstva financí i ČNB by to však mělo zabezpečit pružnější zásah na finančním trhu v případě jeho výkyvů.

*Poznámka: Tento článek je poskytován pouze pro informativní účely a neměl by sloužit jako náhrada za profesionální právní nebo investiční poradenství.